Ale o tom nechci mluvit. Ani o tom, že je mi tahle soutěž šumák, že ji nesleduji a totálně ji nevnímám. Popravdě, těch hlasů co jsem poslal Šárce Vaňkový nebylo zrovna málo. Chci se ale vrátit do doby před rokem, dvěma třema (už ani sám nevím), tedy do doby první Československé suprstár. Kamarádi furt všude možně vyprávěli jak Mareš tamto, Hejma tadyto, Darinka blee, Marta jeee a kdo je to Habera? I mi to nedalo a přiznám se, pár videí i docela povedených jsem si na internetu pustil a dobře se pobavil. Pak se ale stala pohroma. Shodou nešťastných náhod a okolností jsem viděl první semifinále této reality show v přímém přenosu. Velice příjemně mě tam překvapila mladá českoněmecká dívka Deborah Kahlová s písničkou I try od Macy Gray. O to více mě překvapilo, když tuto zpěvačku s nejméně tuctovým hlasem ze všech soutěžících a, dle mého skromného názoru, i přes značnou nervozitu z ní čišící, v celém semifinále nejlépe zpívající, diváci prachsprostě vyřadili. Vliv na to možná měl i fakt, že v té době cca 15-16ti letou dívku oblékli a namalovali, že vypadala na třicet.
A myslím, že to bylo nakonec dobře. Deborah si dnes říká Debbi a již uspěla na sólové dráze se svými dvěma singly. Ten druhý, Touch the Sun, byl dokonce nominován na cenu Anděl v kategorii nejlepší song roku. A to i přesto, že byl vydán někdy v listopadu. Bojovat bude proti Teplákům a Lásce v housce... Co na to říct? Jen popřát tomuto svěžímu vánku do české popmusic, aby jí to nejen zítra při Andělech vyšlo, ale aby se dařilo co nejlépe i do budoucna a nadále do naších uší pouštěla samou krásu.
Debbi, díky, že jsem se v tobě nezmýlil!